Itharaelovi dojmy z Hearthstone

• Itharael
• 11.09.2013
• Gameinfo

Hearthstone je tady… pro vyvolené!

Dobře, hned na úvod uznávám, že slovo „vyvolené“ je trochu nadsazené, lépe by se snad hodilo pro šťastlivce nebo pro ty s rychlou rukou (a teď opravdu nenarážím na sexuální praktiky). Hype, který se točí kolem Hearthstone je obrovský a snad největší, jaký Blizzard pamatuje. Nemalou měrou k tomu přispívá i propagace sociálními sítěmi, kde např. na Facebooku jen díky pár stovkám klíčů nasbíral Blizzard za 24 hodin více než 20 000 nových oveček. Do hry se ale dostal jen drtivý zlomek z nich… Ponechme ale marketingovou strategii Blizzardu stranou a vraťme se zpět ke hře. Hearthstone je totiž opravdu hra, která si tento hype zaslouží a je tedy zcela oprávněné, že desetitisíce hráčů po celém světě pláčí po nocích do polštářů a modlí se za beta klíč. Blizzard udělal krok kupředu a rozhodl se zaměřit na hráče zcela odlišné kategorie než ve svých předchozích hrách. Nebaví vás neustálé farmení v Diablu, nemáte čas na každodenní progressy ve WoW, nebo nechápete složitost StarCraftu? Přesně pro vás je tady Hearthstone. Hra, kterou pustíte jednou dvakrát denně na 20 minut, nebo u ní strávíte dlouhé noci, a pokaždé vás zabaví… zpočátku.

You are not prepared!

Co by to bylo za hru z prostředí WoW, kdyby v ní nezazněla jedna z nejslavnějších hlášek tohoto univerza. Po zvukové stránce je Hearthstone opravdu vynikající, a to zcela nenuceně. Hudba s nádechem hospody v Goldshire vás nerozptyluje, ale příjemně doplňuje veškerá vaše klání, a zvuky postav i útočících karet jsou přinejmenším zábavné. Ostatně sami se o tom můžete přesvědčit i v traileru. Grafika je… grafická. Přijde mi trochu irelevantní mluvit o grafice ve hře, která umožňuje nastavit pouze rozlišení a Graphic details a která není na grafiku nikterak zaměřená. Máte-li rádi Crysis a prožíváte orgasmus, kdykoli zafouká vítr a rozhoupe trávu i listy stromů, Hearthstone vás neurazí, ale ani nenadchne. Nicméně možnost nabíjet neustále dokola katapult a střílet kameny či jiné vychytávky hracích ploch zabaví nejednoho hračičku.

Let’s fight!

První kroky ve hře jsou, jak už včera zmiňoval Blam, opravdu přívětivé. Hra na vás nijak netlačí, do ničeho vás nenutí, nenásilně vás provede základními mechanikami a tam někde také úvod končí. Vyzkoušíte si pár charakterů, vyberete ten svůj oblíbený a jdete levelovat. Hráči WoW budou jako doma, neboť schopnosti charakterů se tvrdě odráží od svých jmenovců, neWoWkaři budou chvíli zmateně vybírat, ale ani ti nebudou mít problém se relativně rychle chytit. Faktem je, že hra zatím krom neustále se opakujících zápasů nic jiného nepřináší. Pokud jste se narodili s kartami Pokémonů v ruce, hra vás do důchodu zabaví, ostatní ale budou mít zřejmě po čase problém u hry vydržet, natož do ní investovat nějaké větší částky peněz. I tento fakt si zřejmě Blizzard uvědomuje, a proto do hry přidal alespoň na začátek zpestření v podobě daily questů (ke kterým můžete během víkendu očekávat samostatný článek), ty jsou však díky finančním odměnám spíše nutností než zábavou. Čtyřicet goldů denně se sice nezdá být příliš mnoho, na druhou stranu cenová politika hry vás podvědomě nutí za hru utrácet reálné peníze a odolat jí můžete právě tímto způsobem. Nebo uvědoměním si, že se stále jedná o betu a karty dostanou na konci tvrdý wipe. Abych pořád jen nekritizoval, vyzvednu věc, která se zcela jistě považuje za samozřejmou, ale Blizzard ji vždy dokáže vypilovat k dokonalosti. Celosvětově uznávaný a dodnes podrobně neprozkoumaný MMR systém matchmakingu a rankovacího systému, známý ze StarCraftu, je zakomponován ve zlehčené podobě i v Hearthstone. Ten by si možná také zasloužil samostatný článek, ale v tuto chvíli není moc o čem psát. Šest lig, ve kterých se posouváte dle vaší úspěšnosti ve hře (Bronze, Silver, Gold, Platinum, Diamond, Master) je v základu závislá pouze na počtu vašich vítězství, až diamantová a master liga staví na procentuální úspěšnosti hráčů a dostane se do ní jen ta nejlepší skupina hráčů. Diamant si na svém Hearthstone účtu vystaví 10% nejlepších hráčů, Master pouhá 2%. Zvláštní skupinou je Grandmaster liga, která hostí 120 nejlepších hráčů z regionu.

Onyxia takes in a deep breath...

Balanc, balanc, balanc. Základní krédo všech her Blizzardu, který se snaží do nekonečna vyvážit všechny své postavy a rasy ve všech svých hrách, a většinou to dopadne tak, že než dojde k úplnému vybalancování, je venku další datadisk, který přinese tak velké změny, že je třeba balancovat znovu. Nejinak tomu je i zde, kde je balancování závislé na schopnostech jednotlivých charakterů a karet, které se dají zahrát za určité Mana Krystaly. A jako všude, i tady to trochu skřípe. Co si budeme nalhávat, bez alespoň základní skladby basic karet pro každou classu si v ranked ani unranked zápasech moc neškrtnete, většinou to ale nebývá jiné ani při vyšším levelu charakteru. Stačí, aby vám chodily špatně karty, popř. soupeř vytáhl jednu Legendary kartu a vy se můžete jít klouzat. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že relativně obstojný balíček se chytá proti stejně silným soupeřům velmi dobře, a pokud chodí karty na ruku tak, jak mají, resp. tak, jak jsou poskládané, není problém soustředit se plně na taktiku a vyhrávat. Do doby, než proti vám soupeř vytasí např. Onyxii či nějakou jinou ubersilnou kartu, kterou prostě nemáte v end game části hry bez karet na ruce šanci umlátit. A když má takové legendární karty dvě, můžete si do konce hry pískat melodii z Kill Bill… Pak nastává vlna frustrace, protože pokud nemáte štěstí při rozbalování balíků nebo tajnou zásobu metanolu… eh, tedy Arcane Dustu, můžete si nechat o Onyxii tak maximálně zdát mokré sny. Na jednu stranu je sice zcela oprávněné, že legendární karty s malým „dropem“ mají nějaké ty velmi užitečné schopnosti, na stranu druhou by ale neměly být posílené natolik, že ani tři čtyři relativně dobré a drahé karty si moc neškrtnou. Třeba slibovaný balanc opravdu něco vybalancuje. A o tom, že Warrior si neškrtne a Šaman je overpowered, se včera rozmluvil Blam, takže netřeba opakovat.

Gotta catch 'em all!

Není tajemstvím, že Hearthstone je hrou sběratelskou. V tuto chvíli sice tento přívlastek postrádá na významu a postrádat bude i po betě, pokud Blizzard neudělá nějakou veřejnou galerii vašich karet, se kterými se budete moci chlubit před kamarády, místo neustálého poměřování penisů. Přesto je v tomto slově obrovská síla… sběratelská, sběratelská hra. Každý, kdo někdy něco sbíral, od dámského spodního prádla přes známky až po víčka od plechovek, ví, že jestli je na podobných hrách něco návykové, je to právě ono sbírání. Karet v tuto chvíli není tolik a bez problémů se dají za čas nasbírat všechny, logicky se ale každý hráč zaměří na karty své classy a ostatní ho zpočátku nechají chladným. Mimo jiné je i z tohoto důvodu omezená účast v betě od Blizzardu logický krok. Sběratelství v betě význam nemá a budete-li se o něj pokoušet nyní, po wipu vás nebude bavit. Pokud odoláte, po releasu hry už do toho takovou chuť mít nebudete.

So say we all…

Co víc dodat? Blamovy pozitivní reakce na první pohled znegovaly mé negativní, díky kterým to vypadá, že hra mě osobně nebaví. Není to pravda, Hearthstone je propracovaný a zábavný, vypadá pěkně, hraje se pěkně, ale je na něm cítit spousta nedodělků. Soupeř vám např. může shodit hru, kdykoliv si zamane, a vy s tím nic neuděláte (ne, nepište mi, nikomu neřeknu jak, stejně z toho nemá výhru), osvětlení místy připomíná vesnickou diskotéku s dvojníkem Leoše Mareše, ale je to beta, kde se tyhle věci prozatím odpouští. Hru jistě zpestří celá řada turnajů a chystaná progaming sféra, i přesto je ale hra balancuje na hraně taktiky a náhody, což u Blizzardu není zvykem - dle jejich filozofie je jediná přijatelná náhoda formou šance na drop. Hearthstone je návykový jako první sex, a pokud je něco návykové, je to buď neskutečně zábavné, pěkně vypadající a skvěle vymyšlené, nebo droga. HS je obojím.


Chcete si povídat o Hearthstone? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.